Každý měsíc banky sjednají tisíce a někdy i desetitisíce hypotečních úvěrů. Drtivá většina z nich je čerpána pro pořízení vlastního bydlení. Je tu i nezanedbatelná část, která je určena na pořízení rekreačních, investičních či podnikatelských nemovitostí. Rozdíl mezi první a druhou skupinou je mimo jiné v tom, že zaplacené úroky u hypoték sjednaných čistě na pořízení nebo rekonstrukci vlastního bydlení si lze odečíst z daní.
Trvalé bydliště není podmínkou
Pro odpočet úroků z úvěru v daňovém přiznání platí obecně tři základní podmínky: být účastníkem úvěrové smlouvy, vlastnit nebo spoluvlastnit předmět financování a užívat předmět financování k trvalému bydlení. Trvalé bydlení přitom již není potřeba prokázat trvalým bydlištěm zapsaným v občanském průkazu, jak tomu bývalo v minulosti.
Výše částky, o kterou si daňový poplatník může snížit svůj roční základ daně, závisí na výši sjednané úrokové sazby a počtu let do konce splatnosti hypotéky. „Dlouhodobé úvěry je třeba plánovat do důsledku, je nutné věnovat pozornost nejen sjednávaným smluvním podmínkám, ale zajímat se i o daňové povinnosti a případné úlevy. Úroky pro snížení daňového základu je nutné zejména v prvních letech splácení hypotéky pečlivě hlídat a každý rok provádět jejich odpočet,“ doporučuje Míchalová.
Jedním z důvodů, proč je třeba začít odečítat úroky z daní hned na začátku úvěru, je podle ní i to, že samotný úvěr je právě v tomto období umořován většinou jen dvaceti procenty z celkové splátky, osmdesát procent činí úroky. A problém je, že o odečtení úroků z daňového základu nelze žádat se zpětnou žádostí.
Koupě pozemku má svá pravidla
K uznaným odečitatelným položkám od základu daně patří také úroky z hypotečního úvěru použitého na opravu, úpravu bytu nebo domu. Zákon o dani z příjmu dovoluje snížit základ daně o úroky zaplacené bance dokonce i za úvěr na koupi pozemku. Má to několik podmínek. „Klient musí doložit, že na pozemku bude možné stavět objekt bydlení, dokládá tedy buď regulační plán obce nebo rovnou stavební souhlas, územní rozhodnutí či potvrzení obce,“ vysvětluje mluvčí Hypoteční banky Vokálová.
Ale jsou tu i další podmínky. První je, že se na zakoupeném pozemku začne nejdéle do čtyř let od poskytnutí úvěru stavět. Druhou podmínkou je, že stavba bude určena k trvalému bydlení, tedy bude jí přiděleno číslo popisné. Jasným dokladem pro finanční úřad je stavební rozhodnutí nebo ohlášení stavby od příslušného úřadu.
Při prvním uplatnění odečtu úroků z úvěru na bydlení vyžaduje finanční úřad přílohou k daňovému přiznání doložit hypoteční smlouvu nebo smlouvu o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření či jiného úvěru a výpis z katastru nemovitostí, který dokládá vlastnické právo k nemovitosti. Následující roky finančnímu úřadu bude stačit přiložit pouze potvrzení z banky o výši zaplacených úroků. Banky ho rozesílají v polovině ledna roku následujícím po zdaňovacím období.
Nákup nemovitosti k podnikání odečet neumožňuje
Odečíst úroky z úvěru zákon výslovně zakazuje, pokud byl úvěr použit na pořízení rekreační chaty, chalupy nebo pozemku, kde není do čtyř let od poskytnutí úvěru plánována výstavba domu určeného k trvalému žití, tedy s číslem popisným.
Dále odpočet úroků od základu daně zákon nedovoluje a finanční úřad neuznává v případě výstavby nebo nákupu nemovitosti určené k podnikatelské činnosti nebo za účelem pronájmu. V tomto případě je možné úroky zahrnout alespoň do daňově uznatelných výdajů.